FK Boršov nad Vltavou

Boršov - Slavia /podnikovka/ 2:3- M.Bendík, Soukup

Sestava Boršov:

Kofroň- Vincenz, Brenkus, Fessl, M.Bendík- Ardolf, Haňur, Nídl, Soukup- Novák, Klícha

střídali: Ovčáček, Kubů, Švejda 

Na výslovnou žádost Ríši Kofroňů bych rád zhodnotil jeho výkon v brance .

Přestože po větší část zápasu nás vyzýval, že by si to chtěl vyzkoušet také v poli, že se v brance nudí. Proto se naše obrana zachovala férově, vyhlásila den otevřených dveří a Kofi nestíhal vybíhat, vyrážet, rozehrávat, apod. Byly situace, kdy nás určitě, přestože není brankář podržel. Myslím, že máme náhradního brankáře .

Celkově je naše hra slaboučká jako moje levá noha po 2,5 letech bez potřebného pohybu. Někdy se trochu divím, že naše sebevědomí je takové, že si dovolíme neskutečný počet parád /patičky, apod./, ale pozor z 95% bez patřičného efektu. Obrana hraje nejistě a hlavně absolutně bez patřičného důrazu. Za zápas jsem nezaznamenal, že by obránce předběhl bránícího útočníka. Spíše vláčněji stínoval na zádech soupeře. Málo mezi sebou mluvíme a zdá se mi, že se i rozehrávky bojíme. Nikdo neříká, že tvorba hry v naší situaci bude od obranců ta nejlepší, ale když pohybem projevím zájem o míč, tak na sebe upoutám soupeře a třeba uvolním více prostoru pro záložníky. Záloha pracuje pouze s míčem, hra zálohy bez míče značně pokulhává. Nevyhráváme hlavičkové souboje, odražené míče nesbíráme v pozicích, kde by jsme měli být. Nejde nám hledat vhodný herní prostor. Hrajeme až jak se situace vyvine hrou. Cítil jsem to i na sobě, že jsem se pohyboval v prostoru, kde měl být někdo jiný, apod. Krajní záložníci se schovávají u lajny, když dostanou míč do křídla, tak si složitě připravují míč, něž odcentrují. Ale většinou v okamžiku vhodného centru je mezi 3-4 obránci soupeře, pouze jeden náš hráč. Proto i samotný centr hůře hledá adresáta. Kde je agresivní chuť po gólu a úspěchu?  Útok je neproduktivní. Určitě nedostávají tolik míčů, co by potřebovali. Ale...... i úkolem útočníků je si pro míče chodit, nebo vytvářet prostor pro rozběhlé záložníky. V útoku nevidím problém v samotném zakončení, ale hlavně v jednoduchosti a v umění si hledat opakovaně vhodný prostor. Po většinu zápasu dostávali útočníci nahrávku většinou do strany, kam se snáze kvůli prostoru nabíhá, ale i pro nahrávajícího snáze nahrává. Útočník si nemusí vždy hledat prostor na hranici obránců soupeře. Je třeba oživit pohyb bez míče.

Takhle jsem to viděl já, každý může mít jiný nazor. Proto to neberte tak černě, ale naopak povzbudivě. Vím, že když jsem hrál já, tak jsem Vám nebyl na hřišti platný, ale už moc jsem si to chtěl aspoň na chvilku vyzkoušet, 2,5 roku bez fotbalu je hold dlouhá doba. Taky vím, že jsem o hodně více mluvil než hrál. Snažil jsem se mluvit, ale pozitivně a motivačně. Díky za pochopení .